středa 23. července 2008
Mademoiselle Paris
Once upon a time...
A nebo ne, klasika nudí, aspoň mě, co se psaní týče.
...there were two girls and one boy with tickets to the city of love.
Ano, už jsem si dohrála :).
Celá tahle záležitost s Paříží začala loňské léto, kdy jsme se dozvěděli, že třídní výlet se do zmíněného města konat nebude, protože naše cestovní agentura zkrachovala. Ve výsledku to možná bylo i lepší, si Paříž napoprvé užít zcela po našem a ne zaseklí v davu. Každopádně letošní jaro mě ozářila myšlenka, proč bych nemohla do té Paříže vyrazit já sama s pár přáteli. Že budu na léto doma jsem už dost možná tušila/věděla. Sehnala jsem si dva spolucestovatele, bookla zpáteční letenky a těšila se na červenec.
Samotná Paříž nás překvapila. Člověk tam jede s očekáváním, že bude naprosto ohromen, ale i když jsem pak stála pod Eiffelovkou, tak jediné, co mě napadlo bylo: "Hm, tak jsem tady. Pěkné, ale neomdlévám úžasem.".
Ubytování jsme měli v kempu Bois de Boulogne, takže nechtěl-li člověk strávit hodinku šlapáním k nejbližšímu metru, tak se musel připravit na kupování spousty jízdenek. Náš celkový a konečný počet, s výjimkou lístků z/na letiště a do/z Versailles, se pohyboval na čísle 80. A přitom jsme prochodili celé dny. Já osobně tam zničila žabky, ve kterých jsem přijela a prakticky i prochodila nové, které jsem pořídila tam.
Asi by taky nebylo špatné se pokusit sepsat seznam míst, která jsme navštívili. Snažit se můžu :):
Musée l´Erotisme, třída s Moulin Rouge, hřbitov Montmartre, Opéra, Musée d´Orsay, Musée de l´Orangerie, katedrála Notre-Dame, Acr de Triomphe, Champs-Elysées, Aquarium tropical de la Porte Dorée, Conciergerie, Invalidovna, Musée du Louvre (tady pišně hlásám, že jsme Louvre prošli celý), Panthéon, Sacre Coeur, Luxembourské zahrady, zahrady Tuilleries, Eiffelova věž (ale jen ze spodu, já se nahoru bránila jít a těm dvěma došla eura), viděli jsme Grand koncert v parku u Eiffelovky na den Bastily (spolu s úžasným ohňostrojem a přehlídkou armády), zakoupili si také plavbu po Seině, byli ve Versailles...
Velmi pravděpodobně mi něco vypadlo, takže tento list doma případně doplním :).
Co se takových těch věcí mimo obhlížení památek týče, tak to jsme si užili tak napůl. Můj nakupovací koníček byl zcela uspokojen, moje karta naopak řádně zruinována, ale do restaurace na oběd jsem se kupříkladu dostala jen jednou a to díky Monice, se kterou jsem se tam setkala. Na vytěšený "clubbing" nedošlo bohužel vůbec. Bylo to dané tím, že moji dva drazí spolucestovalé neměli finance. Resp. jeden neměl a ta druhá měla, ale kartu nechala doma a ono vyžít 9 dní se 180 eury nejde. Minimum bych stanovila na 300, pokud plánujete nákupy.
Abychom tento výlet ani ne snu nemohli nazývat dovolenou, tak jsme si mimo jiné užili i několika hádek, když si ti dva mysleli, že najdou lepší cestu, než byla ta, co jsem stanovila já. Nenašli, samozřejmě :).
Jak tak pozoruji délku mého dnešního příspěvku, docházím k závěru, že pokud mi ještě něco napadne, půjde to do "Mademoiselle Paris, part II.", zatím... au revoir!
neděle 29. června 2008
Time, time, time out?
Tak nějak by se dala nazvat moje nynější situace. Je tomu měsíc, co jsem našla cestu domů z Norska. Pár týdnů, co jsem se v noci přestala budit hrůzou, že můj návrat byl jen vytoužený sen a pár dní, co jsem se zas začla tak trochu hýbat a přestala ignorovat ubíhající dny. Je zajímavé, jak na člověka vždy sedne ona zvláštní letargie z cestování. Po příjezdu sebou tak akorát hodit do postele a už se nezvednout. A čím déle jste byli z domova, tím déle tenhle postelový stav trvá. Moje příznaky byly naprosto typické pro mojí jakoukoli cestu letadlem, tak maximálně jsem byla ochotná se zvednout a sednout ke kompu, i uvaření jídla byl hrozný problém.
Tak jako tak, nebudu se tu znovu rozčilovat nad tím, jaká moje norská domácí byla čubka a jak tam můj společenský život stál za houby. Jedno plus to ovšem mělo, sexuální apetit mi tam na mysl nepřišel jedinkrát. Že by ty nervy? A nebo možná jen moje děcka, ta byla občas antikoncepcí, které by se nerovnala ani sterilizace.
Samozřejmě s návratem jsem se zase začala dávat do starého módu, nicméně ona druhá polovička lidstva je pro mne stále tabu. Nešahat, jen koukat, pěkně a trpělivě si počkat do další emigrace (přeberte si sami, jestli se chci tak moc vyhladovět, abych pak z Amíků nešla rovnou do cvokárny, nebo jestli bych u všech svatých mohla přijít na jiný důvod).
sobota 24. května 2008
Love is a bitch
Neříkám, že nevěra je správná. Není. Ale jsou případy, kdy ji nepovažuju za tak katastrofální, osudovou. Prošla jsem si svým a ačkoliv jsem přísahala, že už se nikdy nenechám zatáhnout to pozice "té druhé", tak i přesto chápu. Ačkoliv nechcete, tak holt občas mozek odejde na výlet a vy se najdete v situaci, o které byste den předtím tvrdili, že tohle by se vám nikdy stát nemohlo. Love is a bitch, moji drazí. Dělo se to od počátku věků a dít se to bude vždy. Bohužel.
středa 16. dubna 2008
Posedlost je věc horší jak jednostranná zamilovanost
Ale aby to mělo spojitost s názvem. Jde mi o to, že jste-li zamilovaní a vaše city nejsou opětované, trápíte se a v každém případě je situace trochu jiná, ale vy obyčejně víte na čem jste a po čase se z toho dostanete bez následků.
Seriálová obsese je trochu zábavnější. Trávíte dny sledováním nebo jinou činností se seriálem spojenou, tapetujete si byt s plakáty oblíbenců, jste-li požehnáni štěstěnou, tak se křeníte jak blázni, když kolem vás vaši idolové projdou, chichotáte se, rudnete... Příznaky jsou stejné, bolestivě stejné a přesto mi přijde, že posedlosti jsou horší zlo. Dokáží vás v jednu chvíli rozesmát, rozněžnit a v druhé pláčete na posteli nebo kopete do dveří, protože světová nespravedlnost je zkrátka kurva hnusná.
Osobně jsem na jednu strana hrozně ráda, že svoje Bones mám, ale na druhou... bylo by fajn tím nebýt posedlá, myslet na to 24/7 je občas ubíjející a o to horší, že to třeba románek na jednu noc nespraví.
A tady takový výpis seriálů, kterým jsem chtěla vystavět oltář:
Bones
Stargate SG-1
Stargate Atlantis
Farscape
Firefly
McLeod´s Daughters
Crossing Jordan
Murder Call (mám dojem, že s tímhle seriálem se to rozjelo ;))
Blue Murder
Gilmore Girls
La Femme Nikita
JAG
NCIS
Alias
řada německých/rakouských kriminálek jako Komisař Rex, Edel a Starková, Cobra-Nasazení týmu 2...
Měla jsem "hots" i pro seriály jako Xena, Hercules, Temný rytíř, Robin Hood...
list vede dál a dál, nicméně tohle jsou položky, které zanechaly největší dojem.